Automatické kotle na tuhá paliva


Kotlů spalujících tuhá paliva (biomasu, fosilní paliva)  je velké množství - liší se výkonem, cenou, náročností na údržbu, provoz i druhem paliva. Nejjednodušší jsou kotle na různá tuhá paliva, vhodné zejména tehdy, když je třeba palivo měnit na ekologičtější postupně. U takových kotlů lze střídat třeba uhlí a oblíbené pelety - ze dřeva lisované kostky podobné klasickým briketám. Spotřebiteli jsou často využívány pro nízké pořizovací náklady.

Kvalitnější peletové kotle mají nejen lepší poměr výkonu a množství paliva, ale i výrazně jednodušší obsluhu. Například u samozážehových kusů vybavených automatickým dávkovačem stačí nastavit termostat a kotel sám přikládá podle potřeby. V takovém případě je zapotřebí jej jen čistit od sazí a popele, což u dobrého kotle a kvalitních pelet stačí jednou za dva týdny. V takovém případě ale hodnota zařízení je daleko vyšší.

Novinkou jsou zplynovací kotle - zařízení, která nechají dřevo pouze zuhelnatět a následně sublimovat. Při celém procesu se neuvolňují žádné škodliviny a jedinou nevýhodou zůstává vysoká pořizovací cena.

Zvláštním technickým řešením je hořák MultiBio s otočným roštem, který svým otáčivým pohybem dokáže odvalovat popel a zejména spečence, vzniklé spalováním paliv s nižší teplotou tavení popela a tak je možné spalovat nejrůznější biopaliva (typicky s větším podílem popela, např. pelety vyrobené z neodkorněného dřeva až po pelety převážně kůrové, ze sena, slámy [obilné, řepkové, hořčičné apod.], kukuřice, slunečnice, makoviny až po pelety např. z rašeliny). Předpokladem kvalitního spalování těchto paliv je však podpora hořáku inteligentní elektronikou tak, aby byly v každém provozním stavu dodrženy emisní limity dle ČSN EN 303-5.

Ohřívač vody

Elektřina se mění v topné spirále na teplo, která ohřívá vodu v zásobníku. Bojlery mohou být maloobjemové, které se využívají v místech s malou spotřebou teplé vody (kuchyně, málo používaná umyvadla...) a na velkoobjemové, které většinou zásobují více odběrných míst. Velkoobjemové i některé maloobjemové bojlery se připojují na zvláštní okruh (HDO), který je blokován distributorem elektrické energie v době s vysokou spotřebou a je spouštěn v době přebytku elektřiny v síti. V této době (tzv. nízký tarif, 2 - 3 časové úseky během dne) je sazba za elektřinu několikanásobně nižší než mimo ni.

Kondenzační kotle


Kondenzační plynové kotle spotřebovávají oproti běžným kotlům na plyn méně paliva až o 30% a mají menší emise až o 70%, přesto však umožní stejnou tepelnou pohodu u Vás doma.

Jak je to možné? Při spalování zemního plynu nebo propanu dochází u kondenzačních plynových kotlů ke vzniku vody, která se v důsledku hoření ohřívá a mění se na vodní páru. Spaliny v podobě vodní páry a oxidu uhličitého následně odchází a nesou sebou často tzv. latentní teplo.

Latentní teplo je vlastně tepelná energie ukrytá v tepelných spalinách. Pří ochlazení těchto spalin pod teplotu jejich rosného bodu se změní díky kondenzaci jejich skupenství a dojde k uvolnění tepla. Uvolněnou energii využívají kondenzační plynové kotle pomocí výměníků k ohřevu topné vody, kdežto běžné plynové kotle tuto energii vypouští do komína.

Krbová kamna:

Moderní krbová kamna a krbové vložky, ty ve kterých jsou používány obnovitelné zdroje energie jako jsou např. palivové dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety, papír nebo bioethanol jsou na rozdíl od těch, ve kterých se používají fosilní paliva, výrazně menším zdrojem pro tvorbu skleníkového efektu. Pro krbová kamna a krbové vložky s teplovodním výměníkem se doporučuje stupeň účinnosti alespoň 60 %, bez teplovodního výměníku není stupeň účinnosti až tak rozhodující.

Splitová tepelná čerpadla:

Nejprodávanějším typem tepelných čerpadel jsou v ČR venkovní jednotky vzduch/voda. Důvodem jsou nízké pořizovací náklady a minimální potřeba místa i možnost instalace bezprostředně u domu. Venkovní tepelná čerpadla jsou k dispozici ve dvou provedeních - splitovém a kompaktním. Splitové provedení se skládá z vnitřní a venkovní jednotky, které jsou propojeny chladivem. Problémem je, že se často chladicí okruh vakuuje a plní chladivem až na stavbě a parametry zařízení výrazně ovlivňuje pečlivost chlaďaře, který zprovoznění provádí. Jednou z dalších nevýhod u splitových tepelných čerpadel je i jejich zvýšená hlučnost vycházející z invertorové technologie i většinou méně robustnějšího provedení venkovní jednotky.

Podlahové vytápění

Podlahové vytápění patří k takzvaným nízkoteplotním vytápěcím systémům, proto ho přirozeně řadíme k dnešnímu standardu při instalacích do nízkoenergetických domů. Při konvenčním vytápění (radiátorové, konvektorové) předává topné těleso své teplo okolnímu vzduchu, který pak předává teplo stěnám obytného prostoru. Vzhledem k tomu platí, že teplota vzduchu v místnosti je vyšší, než je samotná teplota stěn. V místnostech tak vzniká zvýšené proudění (zvýšená prašnost) vzduchu a samozřejmě i značný rozdíl teplot vzduchu pod stropem a u podlahy. Na rozdíl od konvenčního vytápění je podlahové vytápění charakteristické rovnoměrným rozložením teploty, a tím i značně menším prouděním vzduchu (to představuje zároveň i nižší prašnost).
Dopojovací materiál